Přejít k obsahu

 

Katedra průmyslového inženýrství a managementu se dlouhodobě zabývá řešením problematiky výkonnosti podnikových procesů a zvyšováním konkurenceschopnosti podniku.  Pro tyto úkoly je využíváno moderních softwarových prostředků, jejichž nasazení je realizováno s cílem dosažení udržitelného rozvoje. Základní čtyři výzkumné směry, které jsou v současné době v rámci projektů rozpracovávány a řešeny jsou následující:

Směr 1.  Digitální podnik

Cílem je podpora integrace nových technologií označovaných souhrnně jako průmysl 4.0 do podniku v rámci digitalizace jeho produktů a procesů. Zejména se jedná o integrační aspekty v rámci informačních systémů zohledňující rozvoj sběru podnikových dat díky internetu věcí a jejich následné využití pro zlepšené plánování a rozhodování, vč. zpracování big dat s postupným nasazením prvků virtuální a rozšířené reality a dále umělé inteligence. Důležitou roli sehrává metodická podpora hodnocení připravenosti a zralosti podniku na přechod do průmyslu 4.0, se specifickým zaměřením na výrobu, logistiku, údržbu, podnikové procesy a podnikové informační systémy.

Směr 2.  Systém inteligentního řízení výroby a logistiky

Cílem je rozvoj metod průmyslového inženýrství nejen při výrobě produktu, ale i v jeho druhé polovině životního cyklu, v údržbě a servisu. Velmi důležitý aspektem v celém životním cyklu produktu, počínaje vývojem produktu, jeho výrobu, užíváním až po likvidaci, je také řízení nákladů a řízení znalostí.

V oblasti výroby jsou naše aktivity zaměřeny na výzkum a vývoj simulačních a optimalizačních algoritmů využitelných pro pokročilé rozvrhování a plánování výroby. Celé toto řešení přispívá ke snadnější a přesnější implementaci digitálních dvojčat, což je spojení fyzického a digitálního světa. Tomu napomáhá i intenzivně se rozvíjející automatizace a robotizace, která s sebou ovšem přináší mnoho úloh spojených s jejich implementací do výrobního procesu. Výrobní logistika je oblastí, se kterou se potýkají všechny podnikatelské subjekty, přičemž v současné době je zcela zřetelně vidět nárůst prvků inteligence v řídicích systémech logistických technologií. Základní myšlenka se zabývá optimalizací zásobování pracovišť ve smyslu efektivního vytížení logistických technologií, kdy budou použity optimalizační algoritmy ve smyslu zefektivnění zásobovacích a skladovacích činností. 

Směr 3.  Ergonomie v konceptu udržitelného rozvoje

V poslední době se velmi intenzivně rozvíjí péče o zaměstnance ve výrobním procesu se snahou eliminovat poškození jejich zdraví vlivem přetížení organismu. Výzkum v této oblasti směřuje k identifikaci nadměrného zatížení pracovníků s ohledem na vznik nemocí z povolání. S nástupem digitalizace se však mění i role člověka ve výrobním systému. Omezují se rutinní operace, které bývají automatizovány. Součástí výzkumu v oblasti ergonomie je tedy také například interakce člověka s kolaborativními roboty. V neposlední řadě se při navrhování výrobních systémů zaměřujeme na zohlednění demografických trendů a stárnutí populace.

Směr 4.  Použití nástrojů virtuální reality pro zvýšení efektivity návrhu výrobních systémů

Cílem je prozkoumání možností s následnou aplikací metod a nástrojů virtuální reality v oblasti návrhu výrobních systémů. Oblast virtuální reality zasahuje do mnoha oblastí od virtuálního prototypingu, přes architektonické aplikace, trénink, vizualizaci až do zábavního průmyslu. Výrobní systémy a jejich návrh patří do tzv. virtuálního engineeringu. Možnosti nasazení nástrojů a technik virtuální reality jsou velmi rozsáhlé a v rámci nasazení virtuálního engineeringu v oblasti návrhů výrobních systémů se jedná o oblast vývoje a návrhu metaproduktu. Samotný vývoj a návrh metaproduktu zahrnuje oblasti jako virtuální prototyping, simulaci a design. Nástroje virtuálního engineeringu tak zasahují do oblasti projektování a návrhu, tedy konstrukce, testování, montáže, ergonomie, navrhování prostorového uspořádání výrobních systémů, ale i estetičnosti nebo údržby ve fázi jeho existence. Nasazením virtuálního engineeringu je dosahováno významné redukce jak časových tak finančních nákladů. Toho je dosaženo možností analýz, testování a vizualizace již na digitálních modelech a tedy odstranění rizika chyb ještě před existencí fyzických produktů, potažmo výrobních systémů, na kterých vznikají.

Patička